U pěstitelů cukrové řepy Úřad zjistil málo koncentrovaný trh s přibližně tisícem producentů, kteří však o garantované minimální prodejní ceně každoročně kolektivně vyjednávají, a to prostřednictvím dvou sdružení. V roce 2022 producentům cukrovky vzrostly ceny energií, hnojiv, osiva a na trhu vládla nejistota z dalšího vývoje. Kromě těchto objektivních příčin nárůstu cen ÚOHS neshledal žádné známky možného koordinovaného jednání, které by si vyžádaly další prověřování.
Trh výroby cukru je více koncentrovaný. Působí zde pět výrobců, kteří provozují sedm cukrovarů. Jeden z výrobců přitom produkuje významné množství českého cukru, avšak do obchodních řetězců směřuje pouze cca deset procent z tohoto objemu. Převážná většina se prodává dalším zpracovatelům, zejména výrobcům potravin, alkoholu či dezinfekce.
Trh je však nutno považovat za nadnárodní. Velké množství cukru české výroby se exportuje a současně přibližně třetina spotřeby se naopak dováží ze zahraničí. Na nárůst cen cukrovarů ve druhé polovině roku 2022 mělo vliv zvýšení cen cukrové řepy, energií, platů zaměstnanců i nejistota na trzích. Ani v této oblasti nebyly zjištěny stopy možného protisoutěžního jednání. Vzhledem k nadnárodní povaze trhu nelze hovořit ani o existenci dominantního postavení.
Přirážky stouply
V oblasti maloobchodního prodeje působí zejména osm velkých obchodních řetězců. Z produkce domácích cukrovarů pochází asi dvě třetiny prodávaného cukru v maloobchodu, zbytek se dováží. Šetření ÚOHS ukázalo, že obchodní přirážky řetězců byly až do podzimu 2022 velice nízké, v některých obdobích dokonce záporné. Cukr byl tedy prodáván pod nákupní cenou. Tato situace se zásadně změnila v posledních měsících roku 2022. Obchodní přirážky řetězců vystoupaly na do té doby neobvyklých cca pět korun na kilogram cukru krystal.
Přestože existovaly prokazatelné vyšší náklady v podobě nárůstu cen cukrovarů, zvýšených cen energií, platů zaměstnanců i obavy z vývoje inflace, nárůst obchodní přirážky mohl mít příčiny také v koordinaci jednání obchodních řetězců. Úřad proto k prověření tohoto podezření uskutečnil neohlášená místní šetření u čtyř obchodních řetězců, v jejichž průběhu zajišťoval možný důkazní materiál.
Inspekce se účastnily téměř tři desítky pracovníků ÚOHS včetně forenzních specialistů. Prověřili desítky zaměstnanců v centrálách obchodních řetězců, jejich kanceláře, počítače a mobilní zařízení. Materiál úřad nyní vyhodnocuje. „Je na místě zdůraznit, že uskutečnění místního šetření neznamená, že došlo k protisoutěžnímu jednání a ve věci zahájíme správní řízení, případně uložíme pokuta,“ konstatuje úřad.
Předseda ÚOHS Petr Mlsna představil také plánovaná sektorová šetření pro letošní rok. Kromě sektorových šetření v oblasti významné tržní síly se zaměří na trh s potravinami opět i z hlediska hospodářské soutěže. Hodlá prověřit zejména výrobní část vertikálního řetězce, tedy výrobce potravin. Úřad zahájí také sektorové šetření odpadového hospodářství, protože v něm v poslední době šetří více podnětů a má v něm dojít k významným legislativním změnám.
Stanovisko SOCR ČR
Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula před rokem vyzval obchodní řetězce, aby vysvětlily své vysoké ceny cukru, a opakovaně je obviňoval z nemravných marží. Zdeněk Nekula následně také podal podnět k ÚOHS. Dosavadní výsledky šetření považuje Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ČR za důkaz, že negativní vliv na ceny potravin v Česku má chybějící konkurence mezi dodavateli.
„Obchody jsou často závislé na jednom či dvou velkých dodavatelích, kteří své nenahraditelnosti umí velmi dobře využít,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR s tím, že výsledky šetření by měla vláda brát jako důležitou výzvu. „Je nejvyšší čas, aby vláda konečně začala řešit problémy s chybějící konkurencí mezi dodavateli a přestala omezovat volný evropský trh. Očekáváme také, že vláda více podpoří malé a střední české farmáře, kteří dokáží lidem zajistit tolik potřebnou pestrost nabídky,“ dodává.
Jak svaz upozorňuje, v celém loňském roce v Česku podle dat Eurostatu cena cukru klesala, zatímco v Rakousku, Německu a na Slovensku více méně stagnovala. Klesala i v Polsku, kde je ale stále mnohem vyšší, než je průměr celé EU. V Česku se ve druhé polovině loňského roku cena cukru dostala dokonce pod průměr EU.