Otázka, jak zachovat obchod ve venkovských obcích a zajistit tak potravinovou obslužnost jejich obyvatelům, rezonuje veřejným prostorem už několik let. Jak na tom vlastně skutečně venkovský obchod je?
Je obchod v každé obci nutností? Jaké jsou nejčastější důvody rušení prodejen a co je naopak pomáhá udržet? Vadí vůbec obyvatelům, když obchod v obci není? Co prozradila šetření mezi provozovateli obchodů a rozhovory se starosty a zákazníky v rámci výzkumného projektu Venkoobchod společnosti GaREP, na konferenci Samoška odhalili její jednatelé Zdeněk Šilhan (na foto vlevo) a Jan Binek (na foto vpravo). Na vzniklých studiích se podíleli jak provozovatelé obchodů, tak i starostové a starostky, kteří obchod ve své obci řeší.
„V posledních letech rezonovala veřejným prostorem teze, že obchod na vsi je nedílnou součástí venkovského života a že otázka zásobování potravinami je v podstatě veřejná služba,“ uvádí do problematiky výzkumu Jan Binek. Nedostatek informací o skutečné situaci obchodů na venkově pak vedl právě k projektu Venkoobchod, jenž měl za cíl zjistit, co má vliv na fungování těchto prodejen, jaké jsou dopady jejich rušení na život obyvatel, a navrhnout kroky ke zlepšení situace. Projekt běží od dubna 2021 do listopadu 2023 a řeší jej společnost GaREP ve spolupráci s Asociací českého tradičního obchodu (AČTO).
Jednoznačná odpověď není
Je tedy obchod na venkově nutný? Existuje nějaká hranice, kde by „měl být“? A měla by ho, a jak, podporovat veřejná správa? „Jednoznačná odpověď není,“ říká Jan Binek. Vždy podle něj totiž záleží na kombinaci místních podmínek. „Lze tedy konstatovat, že obchod v obci není nutný, ale samozřejmě jeho existence přispívá ke kvalitě života obyvatel obce,“ dodává. Zároveň obchod v obci není jediným řešením pro potravinovou obslužnost, protože se rozvíjí různé technologie i služby, které dokáží zvlášť ohroženým skupinám, například imobilním seniorům, potraviny zajistit.
Kolem velkých měst se obchodům v obcích nedaří
„V polovině roku 2021 bylo v ČR 1 560 supermarketů, které se svými menšími koncepty míří do čím dál menších obcí. Ve dvou třetinách obcí nad tři tisíce obyvatel je supermarket a průměrná vzdálenost obce od supermarketu v tuzemsku pouhých osm kilometrů,“ upozorňuje na tvrdá tržní data Zdeněk Šilhan. Výsledky studie Venkoobchod potvrdily, že se obchody velmi často nevyskytují v obcích kolem větších měst. Je to logické, protože obyvatelé malých obcí si nákupy potravin pohodlně obstarají právě ve větším městě například cestou z práce a pro seniory obvykle potraviny zajistí rodina, širší příbuzenstvo nebo přátelé a sousedé.
Ekonomice pomáhají chataři či turisté
„Vyšší výskyt obchodů v malých obcích jsme zaznamenali v obcích se špatnou dopravní obslužností, daleko od supermarketů a s vyšším počtem ubytovacích zařízení,“ poukazuje na výsledky Jan Binek. I obchůdky ve velmi malých obcích, například do 200 obyvatel, mohou fungovat a relativně prosperovat, když se sejde ta správná kombinace faktorů. „Obec musí být opravdu odlehlá, protože pokud to máte lidově řečeno všude daleko, přirozeně uděláte víc nákupů v obecním obchodě,“ vysvětluje Zdeněk Šilhan.
Takovým obchodům pak výrazně pomáhá, pokud jde o lokalitu často navštěvovanou turisty, chataři či chalupáři. Ti totiž tvoří významný doplněk ke standardním obchodním výsledkům obchodu.
Změna nákupních zvyklostí obyvatel
Skupina osob, která je závislá na jednom obchodě v obci, se zužuje. „Na konkrétním vzorku 1 384 respondentů jsme zjistili, že více než polovina obyvatel nakupuje v místním obchodě alespoň dvakrát týdně, ale jde spíš o doplňkové nákupy. Minimálně pět až deset procent obyvatel místní obchod nevyužívá vůbec,“ dokládá Jan Binek. Více než 3/4 obyvatel nakupují potraviny v dalších obchodech, nejčastěji v supermarketech v okolních městech. Tam totiž lidé zamíří častěji než do nějakého většího obchodu ve vedlejší obci. Pouze v obci pak nakupují nejčastěji senioři, ale už i ti často za svými nákupy cestují.
Během pandemie se malým obchodům dařilo
Jakkoli lze covidovou pandemii označit za negativní, svůj pozitivní přínos měla právě pro menší obchody v obcích. Lidé příliš necestovali a své nákupy si obstarali v co nejbližším místě prodeje. Obchodníkům se zvedly tržby, ale po odeznění pandemie se zase vrátily na nižší úroveň, případně se zachovaly jen kvůli vyšším cenám. Poslední rok ovšem inflace nutí zákazníky omezovat nákupy a zvažovat tak cestu do měst, kde mohou v supermarketech či hypermarketech na velkém nákupu přece jen více ušetřit. „Více než tři čtvrtiny respondentů také uvedlo, že je silně ovlivnilo zvýšení cen energií,“ upřesňuje Zdeněk Šilhan. Obchodníci se tak museli vyrovnat nejen s odlivem zákazníků, ale zároveň s velmi rychle rostoucími náklady.
Pojízdné prodejny pouze jako doplněk
Ačkoli pojízdné prodejny určitě představují vhodný doplněk pro obslužnost venkova, v praxi se příliš neosvědčily. „Jsou zajímavé jen pro malou skupinu zákazníků, která si je ochotna hlídat pravidelné časy nákupu,“ míní Jan Binek. Pro většinu zákazníků je ale takový způsob nekomfortní. Podobně je opět řešením jen pro malou skupinu obyvatel například obcí organizovaný odvoz za nákupy.
A zejména u starších obyvatel nejsou cestou ani on-line nákupy potravin, se kterými nemají starší občané zkušenost a mnohdy jim chybí i technologické dovednosti. Řada z nich nemá počítač, zboží chtějí vidět, nelíbí se jim zvýšené náklady za dopravu a obecně v této skupině panuje nedůvěra v takový způsob nákupu potravin. „To vše lze samozřejmě řešit, obec se může postarat v rámci zkvalitnění služby pro zákazníky o telefonické nebo SMS objednávky, řešením jsou třeba i výdejní boxy,“ doplňuje Jan Binek.
Jako schůdnou a funkční cestu pak vnímají autoři projektu Venkoobchod automatizované provozy, které nyní úspěšně napříč Českou republikou implementuje i v menších obcích Skupina Coop.
Podíl obcí s obchodem v ČR
▪ 7 % obcí do 100 obyvatel
▪ 30 % obcí se 100–199 obyvateli
▪ 50 % obcí se 200–299 obyvateli
▪ 70 % obcí se 300–399 obyvateli
▪ 75 % obcí se 400–499 obyvateli
Pozn: Nad 500 obyvatel je obec bez obchodu výjimkou.
Zdroj: projekt Venkoobchod/GaREP
Názory odborníků
„Téměř 90 procent obyvatel obce, kde obchod není, by uvítalo jeho obnovu za podpory kraje, státu nebo obce. U kvalitního obchodníka očekávají lidé přátelskou atmosféru, vstřícnost obsluhy, pružnou reakci na potřeby zákazníků, a doplňující služby. Mnozí obchod vnímají jako společenské centrum.“
Zdeněk Šilhan, jednatel, GaREP
„Obchod v obci již v dnešní době není nezbytný, ovšem výrazně přispívá ke kvalitě života jejích obyvatel. Díky novým technologiím a novým způsobům a možnostem nákupu je ale situace potravinové obslužnosti venkova do budoucna optimistická.“
Jan Binek, ředitel a jednatel, GaREP
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel také ve speciálu Ozvěny Samošky, který se ohlíží za červnovým kongresem Samoška.
