Alternativní výrobky se nachází v mnoha kategoriích. Karob namísto čokoládových bobů, čekanka nebo obilí místo kávových bobů, to jsou náhražky, které u nás zdomácněly tak, že o nich takto řada spotřebitelů neuvažuje. Nyní se však prosazují moderní substituty, které nahrazují živočišné bílkoviny produkované ve formě mléka a mléčných výrobků či masa a ryb.
Pokud se podíváme na situaci v posledních třech letech, počet kupujících, kteří si do nákupního koše vloží nějaký ze substitučních výrobků v kategorii mléčných produktů, mírně vzrostl s tím, že v poslední měřené periodě 2023 vidí Spotřebitelský panel GfK mírný pokles počtu kupujících oproti stejné periodě roku 2022. Obdobně je tomu i u dalších kategorií, ve kterých se podobné výrobky kupují. V rámci mléčných produktů nakupuje tyto substituty již více než třetina českých domácností alespoň jednou za rok. V mase/uzeninách nakupuje substituty/alternativy zhruba 10 % domácností, stejně je tomu u různých typů pomazánek. U dalších kategorií, například u proteinů (sušená sójová masa, proteiny) je viditelný pokles penetrace pod 10 %.
V tuzemsku se růst zpomalil
Pokud se podíváme na podíl substitutů z finančního hlediska, tak největší výdaje na nákup v kategorii utrácí domácnosti v mléčných výrobcích, dále v mase a v pomazánkách. „Z hlediska podílu ve výdejích dosahují substituty nejlepší pozice v pomazánkách, dále v mléčných výrobcích a nejnižší podíl mají v mase,“ hodnotí Vladimíra Šebková, client relationship manager Spotřebitelského panelu GfK. Ani v jedné z těchto kategorií podíl nepřesáhl 5 % všech výdajů. Bariérou pro rychlejší rozvoj těchto výrobků může být výše jejich průměrné ceny, která výrazně přesahuje standardní, tradiční výrobky, zejména v mase. Tam je více než dvojnásobná, u mléčných výrobků a pomazánek zhruba o 15 % vyšší. Proto domácnosti nakupují alternativní výrobky výrazně méně často než ty standardní, zejména u výrobků z mléka a masa, které se nakupují minimálně jednou týdně. U alternativních/substitučních výrobků je to pouze jednou za sedm týdnů u masa a mléka a jednou za 2,5 měsíce u pomazánek.
Pro nákup alternativních/substitučních výrobků si domácnosti vybírají zejména hypermarkety a diskontní prodejny, kde utratí více než polovinu svých výdajů. S výjimkou náhražek masa, kde třetina výdajů je zaplacena v hypermarketech a supermarketech a diskontní prodejny v této subkategorii drží až čtvrtou pozici za malými prodejnami. Alternativy/substituty živočišných bílkovin zažily a zažívají boom v celé západní Evropě s tím, že díky cenové strategii privátních značek řetězců se staly dostupnými pro širší skupinu domácností. „V Česku se výrazný růst zpomalil, alternativní výrobky si může dovolit jen určitá část populace. Proto se dá očekávat, že tento trend opětovně zrychlí ve chvíli, kdy výrobci upraví cenovou hladinu těchto výrobků,“ dodává Vladimíra Šebková.
Produkty v akci zlevňují
Podle dat nákupního rádce Kupi.cz lze aktuálně ve slevových letácích mnohem častěji narazit na rostlinné sýry, tofu ať už na pánev nebo gril, vegan klobásy nebo hrachový burger. Novinkou od roku 2021 je v letácích oblíbená rýže Vegan Riso Müller. Od roku 2019 klesá počet akcí u instantního sójového nápoje Zajíc. Ten byl dokonce nejvíce v akcích mezi rostlinnými produkty v roce 2020, v posledních letech vede oblíbený Sójový dezert Alpro Soya. „Ještě před dvěma roky bychom tofu Lunter zakoupili v akci kolem 15 korun, poté se jeho akční cena zvedla zhruba o pět korun. Na trhu jsou stále k dostání tofu jiných značek v cenovém rozhraní od 10 do 15 korun, které se nejčastěji prodávají v akci v supermarketech Albert, Billa nebo Lidl,“ říká Kristýna Hořovská, PR specialistka Kupi.cz. Tempeh se ve slevových letácích nachází méně častěji než tofu. Jeho akční cena celkem stagnuje a letos ho v akci lze sehnat kolem 40 Kč za 200 g. Zatímco za předchozí roky meziroční průměrné akční ceny za rostlinné produkty stoupaly, letos průměrně klesly o 5 %. Levnější jsou například veganské nugetky, některé druhy másel, mlék, nápoje a další. Naopak akční ceny vzrostly u majonéz, tatarek, tofu či rostlinných pomazánek.
Důležitým prvkem je rozmanitost a neotřelost
Výrobky na rostlinné bázi jsou výborným způsobem, jak si zpestřit jídelníček a udělat něco pro sebe i pro planetu. V portfoliu značky Alpro společnosti Danone se nachází výrobky na rostlinné bázi ve formě nápojů, rostlinných fermentovaných výrobků, rostlinných výrobků na vaření či dezertů. „Protože nám záleží na tom, abychom se chovali zodpovědně vůči životnímu prostředí, považujeme rostlinné produkty v našem portfoliu za klíčové a pomáhají nám při naplňování naší vize Jedna planeta. Jedno zdraví,“ informuje brand manažerka Barbora Horníková. V rámci rostlinných produktů si firma stanovila udržitelné cíle, které se zavázala splnit do roku 2025. Mezi ty nejdůležitější patří: dělat zdravé, chutné a rostlinné potraviny; změnit způsob pěstování našich surovin; používat pouze ty suroviny, které jsou ohleduplné k planetě; dostat na nulu uhlíkovou stopu, spotřebu vody a produkci odpadu; dělat méně a lepší obaly.
Krédem společnosti Markol Food je chovat se eticky a ekologicky. Proto je jejich cílem dělat kvalitní a dobré produkty, a přitom neprofitovat na úkor planety. Z tohoto důvodu jsou všechny produkty značky Markol veganské a bezlepkové. S tímto záměrem začínali a stále se jej drží. „V chudých krajinách probíhá obrovská populační exploze. Proto se domníváme, že je to právě na nás rozvinutých zemích najít ekologičtější potraviny pro budoucnost. Hmyz je v tomto ohledu jednou z nejzajímavějších alternativ k masu,“ doplňuje Libor Sloupenský, majitel společnosti WormUp.
Motivací společnosti Joxty SE bylo nabídnout spotřebitelům především něco nového. Produkt, který by dokázal vyvrátit předsudky, že zeleninové chipsy nemohou nabídnout srovnatelný chuťový zážitek jako klasické smažené brambůrky. „Uvedení naší značky na trh tak předcházely roky hledání a zdokonalování receptury. Nakonec se nám podařilo vyvinout unikátní způsob výroby, který zachovává jak chuťové vlastnosti zeleniny, tak její barvu a výživové hodnoty,“ uvádí marketingový manažer Petr Poláček. Joxty chipsy jsou navíc plně veganské, bezlepkové a neobsahují žádné umělé složky. Důležitým prvkem filozofie je i rozmanitost a neotřelost příchutí. „V naší nabídce již brzy najdete například příchutě inspirované tradičními italskými kombinacemi nebo limitované edice. Velmi hrdi jsme i na naši proteinovou řadu chipsů, které se těší oblibě u sportovců a spotřebitelů žijících aktivním životním stylem. Nikdy nebylo naší ambicí nabízet nejlevnější zboží na trhu, současně jsme však schopní držet u našich produktů takovou cenovou úroveň, aby mohly klasickým chipsům konkurovat nejen svými lepšími vlastnostmi, ale i cenovkou,“ dokládá Petr Poláček.
Snaha snižovat spotřebu masa sílí
Ve společnosti Emco věří tomu, že zvýšením podílu rostlinné stravy v jídelníčcích je kýžené – ať už je to pro zdraví, z ekologických, nebo etických důvodů. „Z našich historických zkušeností s distribucí značek Alpro a Violife víme, že spotřebitelé se k rostlinné stravě stále více přiklánějí. Naším záměrem je nyní nabízet lokální výrobky, jejichž receptury jsou postavené na jiném než sójovém základě pod naší vlastní značkou Pan Hrášek. Hrách, který tvoří základ našich produktů, dává z pohledu lokálnosti smysl a je i skvělou meziplodinou v rámci osevních postupů,“ vzkazuje Martin Jahoda, majitel firmy a zakladatel značky Pan Hrášek. Dalším důležitým hlediskem je pro ně porovnání klíčových makronutrientů, jako jsou bílkoviny, tuky spolu s nasycenými mastnými kyselinami a vláknina. V nich chtějí vycházet stejně dobře, anebo o něco lépe než maso.
„Rovněž sledujeme pokračující trend zdravého stravování. Zákazníci věnují větší pozornost tomu, co jedí, a výživové hodnotě výrobků, které si vybírají. To je hlavním motorem kategorie rostlinných potravin. Vedle toho se stále více spotřebitelů začíná zabývat životními podmínkami zvířat, proto jsou alternativy masa dobrým řešením pro ty, kdo chtějí snížit spotřebu masa. Dále vidíme rostoucí zájem o inovace v tomto segmentu, například různé rybí nebo vaječné alternativy,“ poodkrývá Tereza Skrbková, tisková mluvčí společnosti Nestlé Česko. Přestože jsou tuzemští spotřebitelé stále velkými konzumenty masa, trend snižování jeho spotřeby sílí. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se kategorie v Česku teprve utváří, ale nabídka rostlinných produktů na pultech rok od roku roste, obchodníci i výrobci se snaží zákazníkům nabídnout pestrou škálu produktů.
Produkty bodují v soutěžích
V posledním roce se výrazně rozvinul segment rybích alternativ. Například klíčovým produktem společnosti Nestlé Česko loňského roku byl Vuňák, veganská obdoba tuňáka. A letošní novinku představují Veganské karbanátky Garden Gourmet. Bezmasé placičky jsou bohaté na protein a vlákninu, přičemž tuto rostlinnou alternativu české klasiky lze připravit na pánvi, kontaktním grilu i v troubě. „Vnímáme, že informovanost spotřebitelů o rostlinných produktech stále není dostatečná, i když se to zlepšuje spolu s nabídkou rostlinných produktů na pultech. Hlavním kritériem při výběru je stále chuť výrobků, zákazníci nechtějí dělat kompromisy v chuti, důležitá je ale i výživová hodnota a cena. Zejména nyní, v době pokračující vysoké inflace, jsou nakupující při nákupu rostlinných výrobků citlivější na cenu,“ dokládá Tereza Skrbková.
Pro společnost Bauli Slovakia & Czech Republic je hlavní motivací a filozofií při výrobě rostlinných alternativ kombinace více faktorů. Jako inovativní firma sledují trendy na trhu. Dlouhodobě vnímají potřeby veganů, ale i zákazníků se speciálními stravovacími potřebami či těch, pro které je konzumace rostlinných potravin životním stylem. „Rostlinné alternativy potravin Max Sport jsou kompletním zdrojem bílkovin, jsou bohaté na vlákninu, vitaminy, minerály a antioxidanty, což přispívá ke zdraví a prevenci různých chorob spojených s nezdravou stravou,“ zdůrazňuje jednatel Martin Poledna.
I podle společnosti Kaufland Česká republika je veggie sortiment rychle rozvíjející se kategorií. Proto není divu, že v poslední době na trh vstoupily nové výrobky a značky. „Ve spolupráci s našimi obchodními partnery tyto položky rovněž zařazujeme do běžného sortimentu. Několikrát do roka dáváme prostor pro propagaci této kategorie i v našem akčním letáku. Úspěšně rozšiřujeme naši privátní značku K-take it veggie o nové výrobky napříč kategoriemi,“ odhaluje tisková mluvčí Renata Maierl. Aktuální novinkou je pizza Margherita. Zákazníci u privátní značky K-take it veggie velmi pozitivně hodnotí kvalitu výrobků a atraktivitu prodejních cen, navíc bodují v soutěžích. Rostlinné nápoje K-take it veggie byly oceněny v rámci programu Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka. V soutěži Rostlinný produkt roku 2022 získaly 3. místo K-take it veggie rybí prsty. „Na přelomu roku 2022 a 2023 jsme spustili přestavbu ve všech prodejnách tak, aby zákazníci s intolerancí na lepek měli tento sortiment na jednom místě,“ dodává Renata Maierl. Bezlepkové zboží je vystavené v uceleném modulu se speciálním označením. Navíc tento sortiment rozšířili o základní položky, jako například pečivo.
Portfolia se neustále rozšiřují
Společnost Danone nadále rozšiřuje nabídku svých nápojů, fermentovaných výrobků, produktů na vaření a dalších na rostlinné bázi značky Alpro. „Speciálně si dáváme záležet na chuti, neboť je základním předpokladem pro vstup a setrvání v kategorii. Dále přicházíme s novými produkty či příchutěmi pro vyznavače flexitariánství i jiných výživových směrů nebo prostě všechny ty, kteří chtějí ochutnat něco nového či obohatit svůj běžný jídelníček a zároveň odlehčit planetě,“ vysvětluje Barbora Horníková.
I malá změna v každodenním stravování může mít z dlouhodobého hlediska významný dopad na zdraví i životní prostředí. „Náš jedlý hmyz je bezlepkový. I když se názory vegetariánů na tuto stravu velmi různí, ve WormUp jsme přesvědčeni, že hmyz stojí právě na jakési hranici, mezi rostlinnou a živočišnou produkcí. A to jak v ohledu etickém, ekologickém, tak i vlivu na náš organismus,“ konstatuje Libor Sloupenský.
„Naše společnost má v nabídce širokou nabídku zdravějších alternativ potravin, a to ve více kategoriích. Od tyčinek přes těstoviny, pomazánky až po slané chipsy. Pod značkou Max Sport jsou všechny produkty bezlepkové, máme i veganské, a tak se snažíme, aby spotřebitelé s různými druhy stravovacích preferencí a životních stylů mohli mít přístup k vhodným a chutným produktům,“ říká Martin Poledna. Proto mají oči otevřené a následují trendy. Portfolio neustále rozšiřují, aby byli schopni naplnit potřeby moderního a zdravě žijícího spotřebitele.
Ochutnávky u spotřebitelů fungují
Stejně jako všechno nové, je i jedlý hmyz spíše prémiový produkt. A to z mnoha důvodů, jako jsou například nezbytné investice do vývoje chovu a výroby, ale především do edukace společnosti. „I když byl v minulosti v různých fázích vývoje člověka hmyz běžnou součástí potravin, s rozvojem hospodářské produkce se od něj postupně ustoupilo. Spotřebitelé své zvyky mění jen pomalu, a proto je hmyz většinovou společností odmítaný jako něco nechutného,“ odhaluje Libor Sloupenský, A dodává, že toto vše jsou pouze zvyklosti, které nic nevypovídají o skutečných kvalitách hmyzu. Naopak, chutná překvapivě dobře a většina spotřebitelů, která ho ochutná, si jej ihned zamiluje.
„Naší prioritou jsou co nejkvalitnější produkty, které vytváříme zejména díky vysoce kvalitním prvosurovinám. Celkovou kvalitu doplňujeme unikátními a českým zákazníkům blízkými chutěmi našich raw tyčinek, například Jablečný štrůdl nebo Rozinková s černým rybízem,“ upozorňuje Markéta Kolisková, CEO firmy Markol Food. To vše se sice následně odráží na jejich ceně, ale věří, že výsledná cena odpovídá jejich kvalitě.
„Vyšší cena je jednoznačně jednou z bariér, proto jsme se v loňském roce rozhodli nezdražovat, i když se nás vyšší ceny vstupů dotkly stejně jako ostatních výrobců,“ podotýká Martin Jahoda. V portfoliu Pana Hráška se nacházejí tři druhy rostlinného masa (nudličky, burger, plátek) a dva druhy rostlinného sýra (gouda a čedar), které představují alternativy nejoblíbenějších živočišných verzí. Tyto produkty už lze nalézt ve většině českých řetězců. „Jedním z našich hlavních cílů pro tento rok bylo vytvářet příležitosti, při kterých mohou spotřebitelé naše produkty ochutnat. Vedle ochutnávek v řetězcích jsme v létě zvolili i ochutnávky na letních hudebních festivalech, které obráželi se stanem Pana Hráška,“ odhaluje Martin Jahoda. Sestavili pro ně speciální veganské menu ze svých produktů a návštěvníci si mohli vybrat z veganských burgerů, wrapů či asijské bowl.
Potenciál je obrovský
Společnost Bauli Slovakia & Czech Republic není zastáncem logiky prodeje za každou cenu, proto jejich produkty musí mít nejvyšší jakost, a hlavně musí dobře chutnat. „Na tomto aspektu si dáváme extra záležet, a proto jsou produkty Max Sport hodnoceny kladně. V rámci možností se snažíme optimalizovat výrobní procesy, abychom mohli nabízet rostlinné alternativy potravin za dostupné ceny v porovnání s tradičními živočišnými produkty,“ poukazuje Martin Poledna. Všechny benefity jejich produktů jsou jasně vyznačeny na obalech, a tak si zákazníci mohou vybrat, co jim vyhovuje nejvíce. Zároveň komunikují výhody portfolia prostřednictvím marketingových kampaní, sociálních sítí a podporují eventy různých lokálních komunit, během kterých mohou spotřebitelé ochutnat rostlinné alternativy produktů a přesvědčit se o jejich kvalitě a chuti. „Do našeho portfolia přibyly nedávno veganské tyčinky a velmi chutné organické luštěninové těstoviny, a dokonce i luštěninová rýže jako další zajímavá a chutná náhražka klasických těstovin,“ dodává Martin Poledna.
Stejně jako u ostatních potravin i u rostlinných alternativ připravuje společnost Danone akční spotřebitelské nabídky za sníženou cenu. Ceny produktů se odvíjejí od lokálního trhu, který podléhá poptávce a nabídce. „Jsme součástí konkurenčního trhu, musíme si zachovat konkurenceschopnost a zároveň nabídnout lokálnímu zákazníkovi optimální podmínky nákupu našeho produktu, které ovlivňuje mnoho faktorů. Používáme nejmodernější technologie a vždy se snažíme o nejlepší kvalitu a chuť našich produktů, a proto tedy můžou být naše produkty i cenově vyšší oproti konkurenci. Neustále dbáme na to, abychom byli spotřebitelům blíže a cenově dostupní,“ sděluje Barbora Horníková.
Značka Alpro navíc komunikuje a šíří rostlinnou osvětu přes sociální sítě, podporu vybraných influencerů, ochutnávkami a dalšími kanály. Často se zaměřují na recepty, kterými chtějí ukázat, že i rostlinná kuchyně je pestrá a plná skvělých chutí. Aktivity vyvíjí nejen v rámci Alpro, ale i ve společnosti Danone. Spolupracují s odborníky, například se Společností pro výživu. Ta vytvořila i Výživovou pyramidu pro moderní Česko, kde jsou vůbec poprvé zahrnuty i tzv. plant-based výrobky. „Jsme rádi, že i české státní orgány si již uvědomují silně rostoucí význam této kategorie výrobků a její potenciál například z pohledu udržitelnosti,“ shrnuje Barbora Horníková.
Data:
Pozitivní trend
Jednou z největších kategorií v rostlinných alternativách jsou rostlinné alternativy mléka, kterých se v Česku objevuje stále více. „Spotřebitelé mají současně na výběr, například mléko z kokosu, rýže nebo jiných rostlinných bílkovin, jako je například sója. Rostlinná mléka tvoří pět procent celkového prodeje mléka a mezi nakupujícími jsou nejoblíbenější alternativy mandlové a sójové mléko,“ říká analytička společnosti NIQ Ema Huňadyová. Za poslední rok (období do 20. týdne 2023) se na českém maloobchodním trhu nakoupilo rostlinné mléko v objemu 7,2 mil. l v celkové hodnotě přes 424 mil. Kč. V objemu rostlinná mléka klesla 0,9% tempem oproti minulému roku, v hodnotě rostly o 1,3 %. Průměrné ceny za litr rostly o 2,2 % na 55 Kč, což je v porovnání s trvanlivým mlékem přibližně třikrát vyšší cena. Nejvíce se rostlinného mléka nakoupilo v supermarketech, kde za ně bylo utraceno přes 52 % všech tržeb, přičemž meziročně významnost tohoto kanálu narostla. Následovaly hypermarkety se 41 %, v organizovaných smíšenkách do 400 m2 se prodalo 5 % a zbytek na neorganizovaném trhu.
Oblíbenými se stávají i alternativy sýrů, tedy nemléčné sýry, kam se řadí i tofu nebo jiné sýry s třeba mandlovým nebo kokosovým základem. V posledním roce se na českém maloobchodním trhu nakoupilo 955,8 tis. kg nemléčných sýrů v celkové hodnotě přes 149 mil. Kč. Oproti minulému roku v objemu nemléčné sýry klesly 5,2% tempem, naopak v hodnotě rostly dramaticky o 15,7 % kvůli velkému nárůstu průměrné ceny za kilogram, která vzrostla o 22 % na 155,90 Kč. Nejvíce se nakoupilo v supermarketech, kde Češi utratili za sýrové alternativy přes 62 % všech tržeb. Následovaly hypermarkety se 34 %, v organizovaných smíšenkách do 400 m2 se prodala tři procenta a zbytek na neorganizovaném trhu. Nejoblíbenějším základem nemléčných sýrů je sója, tedy tofu.
Pozitivní trend je pozorovatelný v celém příbuzném segmentu biopotravin. Prodeje biopotravin se za poslední rok (období do 20. týdne roku 2023) zvýšily jak v hodnotě, tak v prodaném objemu. „Konkrétně kategorie biopotravin na českém maloobchodním trhu dosáhla celkové hodnoty téměř tři miliardy korun. Objemově bioprodukty rostly oproti loňskému roku o tři procenta a hodnotově, díky rostoucím cenám ještě rychleji, a to o 10,7 procenta,“ vypočítává Ema Huňadyová. Jsou to zejména kategorie pro malé děti (dětské cereálie, hotová jídla pro děti), u kterých dochází k posunu k biopotravinám. Naopak základní potraviny (mléko, maso, sýry) za tímto růstem nestojí. Tento trend souvisí se současnou ekonomickou situací, kdy se spotřebitelé potýkají s vysokou inflací, a proto sahají po levnějších výrobcích v základních kategoriích.
Flexitariánů je mezi Čechy stále více
Z průzkumu, který realizovala společnost Danone, vyplývá, že čím dál více Čechů uvažuje o způsobech svého stravování. Uvědomují si výhody zvýšeného příjmu rostlinné stravy. Zatímco před rokem byla mezi Čechy 2 % flexitariánů, letos je jich už 5 %. Mezi nejčastější důvody, proč respondenti rostlinné produkty kupují, patří benefity pro zdraví (33 %), chuť (24 %) a přínosy pro planetu (14 %). Naopak maso konzumuje téměř denně 54 % respondentů a dalších 32 % několikrát týdně. V souvislosti s nárůstem počtu flexitariánů se neustále rozšiřuje i dostupnost produktů na rostlinné bázi. Až 72 % respondentů uvedlo, že při výběru je pro ně základem chuť těchto produktů.
Zdroj: Danone, 2023
Aktuálně z trhu:
Zájem o alternativní potraviny v českých obchodech roste. Hlavní slovo bude mít zákazník
Čeští spotřebitelé mají stále větší zájem o alternativní potraviny, často jim však chybí informace; důležitými faktory jsou chuť a cena. Jejich podpora je důležitá z hlediska trvale udržitelné výroby potravin i boje s epidemií obezity. Je potřeba rozšiřovat tuto nabídku v obchodech i vyjasnit pravidla pro označování rostlinných náhražek živočišných produktů. Zaznělo kromě jiného na odborném semináři nazvaném Alternativní potraviny jako příležitost pro výrobce i obchod.
Zájem o alternativní potraviny mezi českými spotřebiteli stabilně roste. Významnými faktory při rozhodování zůstává cena a také chuť. Spotřebitelům stále ovšem chybí dostatek informací a zkušeností při výběru rostlinných náhražek živočišných produktů. Kupují je přitom nejen vegetariáni. Shodli se na tom účastníci odborného semináře nazvaného Alternativní potraviny jako příležitost pro výrobce i obchod, který začátkem září zorganizoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) ve spolupráci s Radou kvality České republiky a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR). Záštitu poskytli ministr zemědělství Marek Výborný a Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Nejde o žádnou hrozbu
„Alternativní potraviny představují vedle reformulovaných a udržitelně vyrobených potravin jeden z velkých trendů současnosti. Změny klimatu i aktuální energetická krize jasně ukázaly, že změny v přístupu k produkci potravin jsou nejen nevyhnutelné, ale hodiny doslova ukazují za pět minut dvanáct,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR. A dodal: „Alternativní potraviny nevnímám jako nějakou hrozbu. Naopak se domnívám, že je to nejen pro výrobce potravin, ale i pro retail obrovská šance. Velice mě těší, že již existuje celá řada českých výrobců, kteří se alternativních potravin nebojí a v této souvislosti investují a inovují.“
Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství ČR, v souvislosti s alternativními potravinami zmínil problém s jejich označováním. Jednotlivé evropské země se vydaly cestou zákazů, které mají zabránit jejich zaměnitelnosti s živočišnými produkty, jež mají nahradit, například s mlékem nebo s masnými výrobky. „Pro spotřebitele jsou často názvy a zobrazení alternativ zavádějící a matoucí. Za ideální považuji harmonizaci pravidel na úrovni EU,“ zdůraznil. Za MPO ČR informoval Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání a 1. místopředseda Rady kvality ČR: „Uvědomujeme si, že jen zdravá populace může prosperovat a být ekonomicky úspěšná. Správné stravování považuji za základ, i proto jsme neváhali a do pořádání tohoto semináře jsme se aktivně zapojili.“
Legislativní prostředí je na začátku
Podle Martina Krystiána, předsedy Platformy pro alternativní potraviny Potravinářské komory České republiky a generálního ředitele mlékárny Olma, je však legislativní prostředí pro alternativní potraviny v ČR teprve na počátku. To se týká zejména oblasti označování potravin a nastavení vhodné výrobní praxe. „Označování alternativních výrobků je otázka, která se intenzivně řeší v řadě evropských zemí i celosvětově. Vždy však platí, že zákazník nesmí být v žádném případě označením klamán. Důležitá je tedy především odpovědná a seriózní komunikace výživové hodnoty a vlivu na životní prostředí, a to jak v případě rostlinných, tak i živočišných potravin,“ upozornil.
Alternativní potraviny mohou mít vedle udržitelnosti pozitivní vliv i v boji s pandemií obezity a s řešením potravinových intolerancí. Podíl obezity v Česku za posledních 15 let stoupl o více než 30 %. V současnosti se s ní potýká 19 % české populace. „Léčba obezity nás ročně stojí 30 miliard korun, což představuje 10 procent nákladů na zdravotní systém. Na špatné stravování připadá 23 procent všech předčasných úmrtí u nás. Podle údajů Eurostatu z roku 2019 až 49 procent Čechů nesní ani jednu porci ovoce a zeleniny denně,“ informovala Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu. Správně zvolená náhrada může mít výrazné přínosy pro zdraví člověka. Složení by však mělo být v souladu s nutričními doporučeními.
Být součástí změny
Tereza Trávníčková z organizace ProVeg shrnula, jak se mění stravovací návyky Čechů směrem k rostlinným alternativám, a vyzvala producenty, aby se stali součástí změny. „Cena hraje zásadní roli při rozhodování spotřebitelů. Nabídněte rostlinné produkty za přijatelné ceny a směřujte k cenové paritě. Dejte spotřebitelům možnost produkty vyzkoušet. Mnoho lidí neví, jak rostlinné produkty chutnají,“ doporučila potravinářům. Obchody by pak měly rozšiřovat rostlinnou nabídku napříč kategoriemi a zredukovat stávající produktové portfolio.
„Hlavním hybatelem vývoje jsou zákazníci. Roste poptávka, ale problém je často s dostupností, cenou a se složením. Výrobci a potravináři na to reagují a nabídka roste. Dnes máme na trhu 664 rostlinných alternativ mléka a mléčných výrobků a 372 rostlinných alternativ k masu a masným výrobkům,“ konstatoval Patrik Dojčinovič, viceprezident SOCR ČR. A dodal: „Závazkem maloobchodu je reformulace a vznik privátních značek alternativních potravin, navyšování počtu zdravých potravin v sortimentu a stanovení konkrétních cílů v prodejích.“
S jeho závěry souhlasili přítomní zástupci obchodních řetězců Albert, Kaufland a Tesco a on-line obchodu Košík.cz, kteří představili své strategie a plány rozvoje alternativních potravin, edukace zákazníků a příklady alternativních potravin svých privátních značek.
Dialog funguje
„Těší mě, že dialog funguje. Na potřebě navyšování nabídky alternativních potraviny se shodujeme nejen v rámci celého potravinářsko-dodavatelského řetězce, ale i s lékaři a dalšími odborníky na výživu. Registrujeme i vůli ze strany státu a Evropské komise. Shodujeme se rovněž na tom, že zásadním hlediskem pro navyšování prodejů alternativních potravin jsou i socioekonomická hlediska. Řada spotřebitelů, především z nízkopříjmových skupin, si v současnosti nemůže dovolit nakupovat zdravější potraviny. Pokud budou alternativní potraviny dražší než živočišné potraviny, které mají nahradit, bude to vždy představovat brzdu jejich rozvoje,“ uzavřel Tomáš Prouza.
Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 9/2023.