Každá tuzemská domácnost si dá mléčné výrobky do košíku alespoň jednou za rok. Tak, jak zákazníci stále více dbají na zdravý životní styl a budování imunity, což pandemie covidu ještě více rozvinula, hledají v regálech zejména zdraví prospěšné produkty. Rádi si ale také zahřeší a dopřejí si mléčné dezerty. A konzumují je, jak lze očekávat, hlavně doma.

Přinášíme vám článek z časopisu Zboží&Prodej č. 282 (5/2021). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každý měsíc v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro zástupce retailu je časopis zdarma.

Mléčné výrobky tvoří pevnou součást tuzemského jídelníčku, jednou za rok si je koupí alespoň jednou každá domácnost. Totéž můžeme směle říct také o sýrech. „Kategorie balených sýrů je v České republice po pivu druhou největší potravinářskou kategorií,“ říká Peter Haško, head of trade marketing společnosti Savencia Fromage & Dairy Czech Republic.

Spotřeba sýrů roste i díky grilovací sezoně

Z pohledu segmentace kategorie podle jednotlivých druhů sýrů se v roce 2020 dařilo všem jak ve spotřebě, tak v tržbách. Tvrdé sýry tak podle Petera Haška narostly o 15 %, plísňové o 12 %, pařené o 10 % a dařilo se i taveným sýrům, které vzrostly o 1,3 %. „Nejvyšší růst zaznamenaly tvrdé sýry. Pokud bychom se podívali na kategorii z pohledu příležitostí konzumace, je tu jasný a pokračující trend zájmu o sýry určené pro grilování, například Hermelíny či Pološtiepky na gril,“ vysvětluje. S tím, jak během pandemie hodně domácností vařilo hlavně doma, dařilo se například i smažákům.

Tavené sýry konzumovalo v posledních 12 měsících podle průzkumu agentury Median (Market & Media & Lifestyle – TGI, 3. kvartál 2020 a 4. kvartál 2020) 68,8 % respondentů. Téměř třetina (32,6 %) je konzumovala dvakrát až třikrát týdně. Dvakrát až třikrát do měsíce si je pak dopřálo 17,4 % respondentů.

„Výrobky z kategorie tavených sýrů jsou poměrně konzervativní, přesto se i zde začíná projevovat trend zdravého a aktivního životního stylu,“ vysvětluje Petra Šnyrychová z marketingu společnosti Tany. V sýrech tedy dnes běžně zákazník najde dříve jen výjimečně používané suroviny, jako je tvaroh a jogurt. „S postupem času je také vidět změna v preferenci balení. Klasický formát kulaté krabičky po šesti až osmi kusech, který býval nejčastější, dnes vytlačuje praktické balení v kelímku, které neobsahuje zbytečné množství obalu,“ dodává. Šumavské sýry společnost vyrábí tradičním způsobem bez UHT technologie, navíc podle původních receptur s pečetí Česká cechovní norma. Díky tomu, že se tavené sýry vyznačují delší trvanlivostí, pandemie jejich prodeji paradoxně pomohla.

Inovace přinášejí vyšší přidanou hodnotu

V regálech obchodníků by v kategorii sýrů neměly chybět hlavně nejprodávanější klíčové značky. „Z našich zkušeností z Catman analýz vyplývá, že nejprodávanější značky by v jednotlivých segmentech měly být nejen při letákových akcích, ale i mimo ně. Přítomnost značkového výrobku je klíčová pro dobré fungování celé kategorie sýrů v obchodě, fungují jako sign post brand,“ vysvětluje Peter Haško. Z produkce firmy Savencia doporučuje mít v regále hlavně Hermelíny pod značkou Král sýrů a Sedlčanský, v čerstvých sýrech Lučinu, za tavené sýry Apetito a v pařených sýrech značku Liptov. Inovace jsou podle něj velmi důležitým nástrojem rozvoje a přinášejí celé kategorii vyšší přidanou hodnotu. „Takovým úspěšným příkladem je třeba vstup klasického Hermelínu do segmentu na grilování. Během grilovací sezony dokážou tyto výrobky navýšit velikost celé kategorie plísňových sýrů v pětiměsíční sezoně až o třicet procent,“ doplňuje Peter Haško.

„Všeobecně v rámci jednoho nákupu zaplatila v průměru domácnost za balené sýry 174 korun za kilogram,“ přibližuje data Julia To, konzultantka GfK Spotřebitelského panelu. Zhruba 60 % výdajů utracených za balené sýry lze najít u dvou segmentů – tvrdé a čerstvé sýry. Z pohledu druhů obalů balí výrobci sýry s bílou plísní nejčastěji do papírových krabiček, plátkové sýry jsou zase dodávány v blistrech.

Pozice novinek je během pandemie složitější

Ačkoliv firmy v rámci mléčných výrobků nezahálejí a chystají atraktivní novinky, jejich pozice je v době pandemie v regálech složitější. „Novinky se na trhu v covidové době uplatňují obecně hůře, lidé tráví v prodejně méně času, a novinky proto mají těžší pozici k oslovení nových zákazníků,“ potvrzuje Veronika Krajníková, manažerka marketingu společnosti Accom Management group. A podobně to vidí i další hráči na trhu. „Vzhledem ke komplikacím spojeným s možností nákupu a času strávenému v prodejnách vznikl problém zaujmout zákazníka novými produkty nebo variantami,“ potvrzuje Petra Hlavínová, brand managerka společnosti Meggle. Ta se tedy během pandemie, stejně jako řada dalších hráčů, zaměřila hlavně na on-line prostředí, a to jak v komunikaci, tak i distribuci. A snaha se vyplatila, u zákazníků z e-commerce prostředí v tomto období zaznamenala nárůst prodejů mléčných výrobků.

Podobnou zkušenost má také Martin Krystián, generální ředitel a místopředseda představenstva společnosti Olma. Podle něj je na vině i relativně konzervativní přístup českých nákupčích obchodních řetězců. Připouští ale, že i český zákazník je do jisté míry konzervativnější a dává přednost osvědčeným značkám. „To je na jednu stranu dobře pro jejich stabilitu a rozvoj, na druhou stranu to částečně ztěžuje přístup novinek na trh,“ je přesvědčen. Olma v loňském roce vstoupila do segmentu alternativ mléčných výrobků a představila řadu veganských ovesných zakysaných produktů pod značkou Green Day. I přes rostoucí trend rostlinných produktů a zvyšující se poptávku je ovšem problematické dostat výrobky do regálu. Současný pandemický stav je ale podle Martina Krystiána příležitostí pro to, aby zákazníci znovu objevili výhody mléčné stravy a ta se stala pravidelnou součástí jídelníčku. „Spotřeba mléčných výrobků u nás není špatná, ale za řadou evropských zemí zaostáváme. Například Švédi zkonzumují jogurtů dvakrát více než my,“ dodává.

Tlak na ceny mléčnému sortimentu nesvědčí

Dalším tématem pro mléčný sortiment je tlak na ceny, jak dokládá Oldřich Gojiš, generální ředitel společnosti Interlacto: „Vzhledem k tomu, že jsme velkými výrobci, jsou logicky našimi největšími odběrateli obchodní řetězce, a to je složité. Jejich neustálý tlak na ceny, který dodavatele nutí v mnoha případech prodávat pod výrobní náklady, poškozuje ekonomiku dodavatele a omezuje možnosti investic, které by byly ve prospěch zákazníka.“ Retaileři podle něho stále více prosazují svoje privátní značky na úkor značek, které ztrácejí svoji pozici a povědomí u zákazníků. S tím souvisí často i odstranění informací o výrobci na obalu, což umožňuje záměnu produktů a spotřebiteli znemožňuje identifikaci.

Spotřebitelé chtějí něco „lehčího“, oceňují „čisté“ produkty

Nemůže za to určitě jen covid, ale trendy v segmentu mléčných výrobků míří k lehčím variantám výrobků. Tedy k těm, které obsahují méně cukru, případně jsou bez laktózy. „Nekupují si je jen spotřebitelé s alergií nebo intolerancí,“ vysvětluje Jaroslav Semerák, marketingový manažer společnosti Hollandia Karlovy Vary, která letos na trh uvede několik dalších novinek bez laktózy. Důležitý je podle něho fakt, aby výrobky nabízely chuť bez kompromisu.

Lehkost se ovšem projevuje také v balení. Potvrzuje to Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu společnosti Madeta: „Spotřebitelé jsou více doma, mají omezené  sociální kontakty a vyhledávají malá balení. Kelímek od 100 do 150 gramů nebo plátkový sýr do 100 gramů, které je schopen zkonzumovat jeden člověk, to je rozhodně na trhu číslo jedna. Navíc i větší domácnost si radši koupí dva tři druhy menšího balení než jeden druh většího, mohou tak ochutnávat více variant.“

Podle Petry Hlavínové by obchodníci vedle stávajícího sortimentu neměli zapomínat na nově se rozvíjející kategorie, jako jsou bezlaktózové výrobky, proteinové a další obohacené mléčné produkty. Stále podle ní postupně roste poptávka po kvalitě a čistotě produktů bez přídatných látek v podobě chemických barviv či stabilizátorů.

Ekologie a udržitelnost se řeší

Oslovení výrobci potvrzují, že další z trendů, které jsou nepřehlédnutelné, představují obaly. „Hledají se cesty k tomu, aby byly obaly více ekologické, ruší se například převlečná víčka a sleeve na obalech jogurtů či nápojů,“ vysvětluje Veronika Krajníková.

V podstatě každá společnost by si měla na otázky ekologie a dlouhodobé udržitelnosti jednoznačně odpovědět, protože se právě o tuto část jejich byznysu začínají zákazníci více zajímat. „Snižujeme spotřebu plastů například odstraňováním převlečných plastových víček, u kelímků přecházíme ke snadněji recyklovatelným plastům nebo záměně plastových brček za papírová,“ přibližuje firemní udržitelnou praxi Petra Hlavínová.

Ne vždy se ale ekologický aspekt potkává s reálnou situací na trhu, jak dokládá Oldřich Gojiš: „V mlékárně Moravia Lacto  jsme se snažili vyjít zákazníkům vstříc v souladu s požadavky řetězců a v souladu s ekologickými požadavky zavedením nových kartonů bez plastových uzávěrů. Reakce trhu je ale nepříznivá, a to vzhledem k vysoké ceně nastavené prodejci a ke snížené užitné hodnotě výrobků.“

Názory odborníků:

„Všem sýrovým segmentům se dařilo.“

Část zákazníků se překlopila z horeca segmentu do retailu a pro celou kategorii sýrů to znamenalo zrychlení meziročního růstu o zhruba deset procent. Spotřeba i tržby rostly ve všech segmentech, ať už jde o sýry tvrdé, plísňové, čerstvé, pařené nebo tavené. Velmi dobře se dařilo sýrům na grilování či předpřipraveným sýrům k další úpravě.

Peter Haško, head of trade marketing CZ/SK, Savencia Fromage & Dairy Czech Republic

„Zákazník očekává v prodejně kvalitnější servis.“

Tuzemský zákazník stále bedlivě pozoruje složení potravin a zajímá se o jejich původ. Je náročnější, více se zajímá o to, co kupuje. V obchodě pak vyžaduje kvalitnější servis od personálu. Očekává, že mu poradí s výběrem, doporučí vhodné kombinace a využití a vysvětlí, jak potraviny nejlépe servírovat a skladovat. Před rozhodnutím o koupi oceňuje ochutnávku.

Claudio La Carbonara, ředitel sítě, La Formaggeria Gran Moravia

„Nakupující žádají známé a osvědčené produkty.“

V době pandemie zákazníci tráví v prodejně méně času a nevybírají si jako v minulosti. Proto se daří hlavně známým a osvědčeným výrobkům a hůře novinkám. Zájem rostl během pandemie hlavně o domácí konzumaci mléčných výrobků, jogurtů i dětských dezertů. Část zákazníků nakupovala on-line a vzrostl také prodej v hypermarketech, kde zákazníci díky většímu prodejnímu prostoru a širší nabídce realizovali své nákupy.

Veronika Krajníková, manažerka marketingu, Accom Management group

„Bezlaktózové výrobky musí hlavně dobře chutnat.“

Mléčné bezlaktózové výrobky si zdaleka nekupují jen spotřebitelé, kteří mají alergii nebo intoleranci. Je velmi důležité, aby takové výrobky nabízely výbornou chuť bez kompromisu. Jaroslav Semerák, marketing manager, Hollandia Karlovy Vary

„Daří se malým balením.“

Extrémně narostly prodeje spotřebitelských vůči velkým gastro balením. To je dáno jednak uzavřenou gastronomií a jednak tím, že lidé zřejmě více vaří doma. Mlékárny a potravinářské firmy orientované na spotřebitelská balení často ani nestíhají vyrábět. Příčinou může být i fakt, že domácnosti jsou izolovanější a malá balení pro singles nebo doubles více odpovídají aktuální spotřebě.

Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu, Madeta

„Nové příchutě lákají.“

Lidé více dbají na své zdraví a poptávka po jogurtech či kefírových nápojích je stále rostoucí. Přestože dává český zákazník přednost tradičním příchutím v kategorii mléčných výrobků, jako jsou jahoda či čokoláda, občas chce ochutnat i něco nového. Reagovali jsme na tento rostoucí trend a v segmentu kefírového mléka jsme představili novinku citron a bezový květ. Radka Benešová, marketingová manažerka, Mlékárna Valašské Meziříčí

„Zákazníci chtějí výrobky podporující imunitu a zdravý životní styl.“

Kvůli pandemii se zvýšil zájem o výrobky podporující imunitu, nadále také trvá zájem o proteinové výrobky, produkty se sníženým obsahem cukru či úplně bez cukru, z lokálních nebo exotických sezonních surovin. Opět se zvyšuje segment dezertů, kde si zákazníci rádi trochu zahřeší a neřeší energetické hodnoty.

Martin Krystián, generální ředitel a místopředseda představenstva, Olma

Výběr novinek:

Savencia Fromage & Diary inovuje a redesignuje

Z posledních inovací společnosti lze jmenovat například Lučinu Bio, Lučinu se Skyrem nebo dětskou řadu sýrového snackingu pod značkou Liptov. Dalšími novinkami jsou Apetito Tvarohové či Pribináček Tvarrrrohový. „Kromě inovací se kontinuálně věnujeme také redesignu našich hlavních produktových řad, aby byly na regále obchodníků dobře viditelné a rozpoznatelné,“ přibližuje Peter Haško.

Hollandia Karlovy Vary představila dezerty i výrobky bez laktózy

„V posledním roce jsme byli inovačně velmi aktivní. K nejzajímavějším novinkám patří určitě dezerty Duo, oblíbená je například příchuť čokoláda a višeň,“ shrnuje Jaroslav Semerák. K dalším novinkám patří výrobky bez laktózy, jogurty a jogurtové drinky. Léto bude rovněž ve znamení rodinného balení jogurtové zmrzky s příchutí malina. Bestsellerem společnosti je 500g Selský bílý jogurt. „Lidé ho mají rádi díky chuti a stabilní kvalitě, kterou držíme od devadesátých let minulého století, kdy jsme do Česka jako první přivezli technologii jogurtů zrajících v kelímku,“ doplňuje Jaroslav Semerák.

Madeta představila Sýr na pánev

Na rostoucí oblibu sýrů pro grilování letos reaguje s novinkou například společnost Madeta, která připravila verzi pro ty zákazníky, kteří si hlídají svůj zdravý životní styl. „Představili jsme revoluční novinku – Sýr na pánev. Je určen hlavně pro zákazníky, kteří chtějí mít zdravé a výborné jídlo do pěti minut, a přitom si při přípravě nezašpinit kuchyň,“ představuje novinku Jan Teplý. Zákazníci si mohou vybrat variantu klasik, s bylinkami a se šunkou. Mezi další novinky patří Jihočeský tvaroh & jogurt, který je méně sladký. Mezi bestsellery firmy patří zejména Jihočeské trvanlivé mléko, Jihočeské máslo, řady sýrů Jihočeská Niva, Madeland, Lipánek, Jihočeský Eidam zejména v porcích, řada sýrů zrajících pod mazem Romadur, dále Jihočeský Cottage, Blaťácké zlato nebo Primator, jediný tavený sýr s lomem.

Olma představila nové dezerty i jogurty

Nově vybudovaná tvarohárna v Olomouci umožnila společnosti Olma produkci tvarohů v kelímku, které se staly základem například pro tvarohový dezert Olmánek a tvarohový mls Míša. Právě Míša navazuje na tradici legendární značky zmrzliny a první prodeje ukazují velký zájem spotřebitelů. V oblasti pudinkových výrobků je novinkou Delikátní pudink bez éček a třívrstvé dezerty. „Jde o originální třívrstvé dezerty s ovocem a šlehačkou s názvy Radost, Štěstí, Přátelství a Láska,“ popisuje Martin Krystián. Inovace proběhly i v segmentu jogurtů. Firma nabízí Proteinové jogurty s vysokým obsahem bílkovin a jogurty Florian Active určené zákazníkům, které zajímá zdravá výživa, pohyb a aktivita. Mají lehce stravitelné bílkoviny, probiotické kultury, vápník a vitamin D. Jsou s výrazně sníženým množstvím cukru a bez sladidel. Nabídku doplňují nápoje Florian Active s několika probiotickými kulturami a vitaminy důležitými pro imunitu a zdraví. Do prodeje se chystá také Bio kefír fermentovaný tradiční metodou pomocí kvasinek z kefírových zrn.

Bohušovická a Choceňská mlékárna spolupracují

Spolupráce Bohušovické a Choceňské mlékárny z holdingu společnosti Accom Management group přinesla na závěr loňského roku novinku v podobě Choceňského pomazánkového másla se Skyrem (150 g). „Výrobek oslovuje hlavně ty zákazníky, kteří preferují méně tučný typ výrobku,“ vysvětluje Veronika Krajníková. Inovace se dočkala také výrobková řada Bobík, kterou firma rozšířila o čokoládovo-oříškovou pomazánku (150 g). „Pravidelně také obměňujeme příchutě Skyru z Bohušovické mlékárny a Choceňských smetanových jogurtů v rámci prodeje letní a zimní edice. Pro nadcházející letní období jsme přichystali u Skyru příchutě ananas-kokos a malina s nižším obsahem cukru. Choceňské smetanové jogurty obohatí dračí ovoce a pomeranč-citron,“ prozrazuje Veronika Krajníková. Na přání zákazníků firma rozšířila řadu Protein (140 g) o příchuť vanilky. Dlouhodobým bestsellerem je Choceňské tradiční pomazánkové neochucené 200 g, z dětských dezertů pak smetanové krémy Bobík z Bohušovické mlékárny. Významně roste také kategorie Skyru, právě Bohušovická mlékárna je největším výrobcem Skyru v tuzemsku.

Meggle rozšiřuje proteinovou řadu i nabídku cottage cheese

V posledním roce rozšířila značka Meggle produktovou řadu Cottage cheese o balení XXL (380 g), prodej celé produktové řady pak firma podpořila celoplošnou soutěží. Komunikace probíhá přímo na víčkách produktů, doplňuje ji on-line kampaň a akce v řetězcích. Společnost Meggle aktivně pracuje také na rozšiřování řady bezlaktózových produktů a těch s vyšším obsahem bílkovin pod značkou Active Protein.

Interlacto posílilo výrobu sýrů a představilo kefírové dezerty

Bohemilk Opočno, Moravia Lacto a Mlékárna Olešnice patřící společnosti Interlacto v inovacích nezaostávají. „Sortiment jsme posílili nákupem výrobní kapacity na sýr s plísní v těstě Niva,“ uvádí Oldřich Gojiš. Novinky firma představila v segmentu pařených sýrů (Kaškaval, Mozarella, Sýráci), Bohemilk Opočno nabízí novou smetanovou řadu mražených krémů v kelímku. Nové jsou také kefírové dezerty v příchutích čokoláda a mango, které jsou díky bakteriím mléčného kysání přirozeně perlivé. V současné době firma připravuje nové chuťové varianty některých zakysaných výrobků a rozšíření mozzarellového programu.

Mlékárna Valašské Meziříčí inovuje v jogurtech i kefírových mlécích

V květnu uvádí mlékárna na trh Bílý jogurt z Valašska bifido. „Jogurt obsahuje prospěšné kmeny bifidobakterií, které mohou mít řadu příznivých účinků na trávicí a imunitní systém, ať už samostatně nebo v kombinaci s dalšími probiotickými kmeny,“ vysvětluje Radka Benešová. Řadu kefírových mlék si mohou zákazníci nově dopřát ve variantě citron a bezový květ. Produkt je balen v hnědém eko kartonovém obalu, který je šetrnější k životnímu prostředí. Má sníženou uhlíkovou stopu, nižší hmotnost a na jeho výrobu se použije méně chemikálií. Mezi bestsellery firmy patří Smetanové jogurty z Valašska, nejprodávanějšími příchutěmi jsou jahoda, čokoláda a jahoda s vanilkou, kterou mlékárna vyrábí jako jediná v ČR.

V La Formaggeria Gran Moravia se daří syrovátkovým nápojům i sýrům na gril

V síti prodejen mohou zákazníci využít sezonní nabídky sýra na grilování Grilami, k novinkám patří také sýr Capriccio z kozího mléka a sýr Trifolino z kravského mléka ochucený kousky pravých lanýžů. Dobře se daří i bezlaktózovému jogurtu a jogurtovým nápojům v 250ml balení s lákavými příchutěmi, například kokos nebo broskev s maracujou. Populární jsou syrovátkové nápoje v půllitrovém balení, novou příchutí je růžový grep.

Mlékárna Kunín představila mléčný produkt s ovesnými zrny

Mlékárna Kunín rozšiřuje sortiment o Ovesku, chlazený produkt z mléka a ovesných zrn ve třech příchutích – mléčná, jablko a skořice, čokoláda. Výrobek obsahuje čekankovou vlákninu, která podporuje aktivní trávení. Produkt podpoří televizním spotem, rozdáváním vzorků ve velkých městech, POS materiály a spotřebitelskými soutěžemi ve vybraných řetězcích.

Data:

Median: Smetany a mléčné dezerty

Sílu smetan potvrzuje také agentura Median. V pravidelném průzkumu Market & Media & Lifestyle – TGI za 3. a 4. kvartál 2020 potvrdilo konzumaci smetan v posledních dvanácti měsících 79,4 % respondentů průzkumu. Přitom jednou až třikrát týdně je použije téměř 40 % z nich (39,7 %). Mléčné dezerty si podle Medianu dopřálo za posledních 12 měsíců 58,1 % respondentů průzkumu. Pětina z nich (20,4 %) si je dopřeje dvakrát až třikrát měsíčně, téměř čtvrtina (24,7 %) pak jednou týdně.

GfK Czech: Smetany, jogurty a zakysané nápoje

Když se podíváme na trh smetan blíže z pohledu výdajů, zjistíme, že nakupující nejvíce utráceli za smetany ke šlehání, kolem 56 % z výdajů na smetany celkem. S odstupem následují zakysané smetany. „Podobně jako v případě ostatních kategorií i zde jsou produkty privátních značek velice oblíbené, neboť smetanu privátních značek si koupilo 9 z 10 českých domácností alespoň jednou v tomto období,“ přibližuje Julie To. Z výše zmíněného panelu také vyplývá, že domácnosti stále preferují jogurty a jogurtové nápoje s příchutí než ty bez příchutě. Prakticky 68 % výdajů domácností za jogurtové produkty celkem bylo uskutečněno za tento segment. Nejpopulárnější velikost balení je v rozmezí 131–150 g, které představuje 44 % koupeného objemu jogurtového sortimentu. Nejpopulárnější příchutě podle útrat domácností jsou ty ovocné, následují jogurty bílé bez příchutě. Tradiční fermentované mléčné nápoje nakoupilo alespoň jednou téměř 66 % domácností. „Více než tři pětiny výdajů za tuto kategorii celkem byly uskutečněny za dva segmenty – kefír a podmáslí,“ doplňuje Julia To.

60 %

výdajů utracených za balené sýry míří do dvou segmentů – tvrdé a čerstvé sýry.

Zdroj: GfK Spotřebitelský panel, GfK Czech, 1/20–1/21

Mléko ve spotřebě domácností zaznamenalo výrazný růst

Mléko patří mezi potraviny, které ve sledovaném období od března 2020 do února 2021 nechyběly v nákupním košíku téměř žádné domácnosti. Ve spotřebě mléka na kupujícího dominují slovenské domácnosti nad českými, ale v obou zemích byl zaznamenán pozitivní nárůst objemu.  Vlivem pandemie posílila hlavně trvanlivá mléka, ovšem i mléka s přidanou hodnotou, například bezlaktózová, se loni těšila vyšší oblibě. Možná právě díky všude přítomnému tématu udržitelnosti a humánnosti chovu zvířat se slovenští a čeští kupující zajímají o podmínky, z nichž pocházejí zakoupené potraviny. V mléce tomuto trendu nasvědčují zvýšené výdaje domácnosti na bio mléko.

Mléko patří mezi důležité kategorie v rámci spotřeby českých a slovenských domácností, tvoří 2 % z celkových výdajů na rychloobrátkové zboží na Slovensku a zhruba 1,5 % v Česku.

Kupují si ho téměř všechny domácnosti

Mléko živočišného původu nakupují téměř všechny domácnosti v obou zemích. V posledních letech můžeme pozorovat stabilní čísla v počtu kupujících. Z hlediska výdajů na mléko však jednoznačně dominují slovenské domácnosti s průměrnými výdaji na úrovni téměř 80 eur ročně. České domácnosti mají znatelně nižší výdaje, které se pohybují na úrovni 1 330 Kč (v přepočtu přibližně 50 eur) ročně. Na Slovensku je taktéž i vyšší průměrná frekvence nákupů; slovenská domácnost si mléko v uplynulém roce zakoupila v průměru 37x, česká domácnost jen 27x.

V Česku za mléko nejvíce utratily domácnosti s teenagery, na Slovensku s menšími dětmi školního věku. Ve výdajích jsou nadprůměrně zastoupená menší sídla (do 5 000 obyvatel). Za ochucená mléka nejvíce utratily domácnosti s dětmi ve školním věku, na Slovensku i ty s teenagery.

Nákupy mléka během pandemie

Mléko patří k základním potravinám, které nakupujeme pravidelně, a není citlivé na sezonnost. Přestože si kategorie mléka udržuje stabilní počet kupujících, v minulém roce došlo k zvrácení klesajícího trendu nákupů na Slovensku a oživení této kategorie v Česku. Celkově se v porovnání s předchozím rokem zvýšila spotřeba domácností v obou zemích, konkrétně o 11 % na Slovensku a o 9 % v České republice.

Z hlediska typu balení posílilo v objemu i ve výdajích krabicové balení, a to v obou zemích. Analogicky jsme z hlediska typu mléka zaznamenali nejvíce rostoucí trend pro trvanlivé mléko ošetřené UHT metodou. Tento typ mléka nakupovaly domácnosti obou zemí častěji a zároveň ve vyšším objemu než ve stejném období minulého roku.

Bez laktózy je v kurzu

V posledních letech se v populaci stále častěji vyskytuje intolerance na laktózu a nabídka delaktózovaného mléka umožňuje i spotřebitelům s laktózovou intolerancí pokračovat v nákupech této kategorie. V obou zemích vidíme výrazný meziroční růst nákupů této varianty v objemu. Nákupy takového druhu mléka rostou strměji v Česku, avšak na Slovensku je spotřeba v absolutních objemech vyšší i díky většímu počtu kupujících.

Podmínky chovu jako faktor při rozhodování

Do nákupního rozhodování vstupuje mnoho faktorů. Jedním z nich jsou podmínky, z jakých dané produkty pocházejí. Až 55 % slovenských a 49 % českých domácností přiznává, že právě nehumánní podmínky chovu zvířat vstupují do rozhodování o tom, zda si zakoupí vybraný produkt. V mléce tomuto trendu nasvědčují zvýšené výdaje domácností na bio mléko. Vzhledem k tomuto postoji kupujících můžeme teoreticky očekávat další pozitivní vývoj tohoto segmentu i v této kategorii.

Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz

Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 5/2021.